Lockheed P-80 Shooting Star

P-80 / F-80 Shooting Star
Určení	stíhací letadlo
Původ	USA
Výrobce	Lockheed
Šéfkonstruktér	Clarence L. "Kelly" Johnson
První let	8. ledna 1944[1]
Zařazeno	1945
Vyřazeno	1959 (USA) 1974 (Chile)
Uživatel	USAF US Navy
Výroba	1945–1950
Vyrobeno kusů	1 715 ks
Varianty	Lockheed T-33 Shooting Star Lockheed F-94 Starfire
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lockheed P-80 Shooting Star byl první americký bojový proudový stíhací letoun a první americký proudový letoun, který zvítězil ve vzdušném souboji, a také prvním, který získal vítězství v boji mezi proudovými letouny. Jako první letoun tankoval při bojovém letu ve vzduchu. Vyvinula jej společnost Lockheed pod vedením konstruktéra Clarence „Kelly“ Johnsona.

Navržen a vyráběn byl společností Lockheed v roce 1943. Sériové letouny byly dodány a létaly pouhých 143 dní od začátku návrhu. Dva předprodukční modely se v Itálii těsně před koncem druhé světové války dočkaly velmi omezené služby. Tento typ, navržený s rovnými křídly, zažil rozsáhlé boje v Koreji v rámci letectva Spojených států (USAF) jako F-80.

Tento první americký úspěšný bojový letoun poháněný proudovým motorem byl brzy překonán transonickým MiGem-15 se šípovým křídlem a v roli k vybojování vzdušné převahy byl rychle nahrazen transonickým F-86 Sabre. F-94 Starfire, stíhací letoun pro každé počasí, používal stejný drak letadla a také zažil službu během Korejské války. Úzce příbuzný cvičný letoun T-33 Shooting Star zůstal ve výzbroji amerického letectva a námořnictva až do 80. let, přičemž poslední varianta NT-33 byla vyřazena až v dubnu 1997.